Město Vroutek

Město Vroutek

Nastavení velikosti písma
Zmenšit písmo o 10%
Zvětšit písmo o 10%
◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK

 

Město Vroutek

 

Historie města Vroutek

První zmínka o Vroutku pochází z r. 1227, kdy ho vlastník Mostu, Kojata Hrabišic, daroval klášteru v Praze na Zderaze. Ve 14. stol. se Vroutek stal majetkem benediktinského kláštera v Postoloprtech.

V té době byl pravděpodobně povýšen na poddanské město-naznačuje to postava preláta v městském znaku. Za husitských válek se Vroutku zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. r. 1441, za sporu s Jakoubkem, vypálila zdejší tvrz hotovost města Žatce.
Před třicetiletou válkou vlastnily vroutecké zboží rodiny Vejtmilků, Údrčských, Lobkoviců, Vchynských a Hrobčických.

Roku 1630 získal Vroutek Heřman Černín a připojil ho k petrohradskému panství. Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru r.1599 lehla popelem velká část městečka, r.1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo. V pol. 18. stol. byl ve Vroutku pivovar, 2 mlýny a škola. Za první republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha.

Nejvíce obyvatel měl Vroutek r. 1930: 2148. Při posledním sčítání r. 1991 zde bylo hlášeno 1624 osob (bez okolních obcí). Západně od průjezdní silnice se nachází románský jednolodní tribunový kostel sv. Jakuba Většího z 20.let 13. stol., upravený a zaklenutý koncem 16. stol. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, patří k historicky nejhodnotnějším stavbám regionu. Ve stredověku tvořil spolu s tvrzí, archeologicky doloženou proti věži, opevněný komplex.
Před nedávnem byl kostel restaurován. Nedaleko přes silnici je jednolodní barokní kostel sv. Jana Křtitele s věžičkou nad presbytrářem, postavený r. 1726. Na návsi stojí barokní sousoší z r. 1714 s dominantní sochou Piety na vrcholu štíhlého sloupu. V rozích hranolovitého podstavce jsou na soklech umístěny sochy sv. Vojtěcha Šebestiána, Rocha a Rozálie. U silnice směrem na Kryry je na masivním kamenném sloupu sousoší sv. Anny, spojené zády s Madonou. Pískovcové sousoší pochází z 2. pol. 17. stol.

V obci se zachovala celá řada hodnotných obytných i hospodářských staveb z 18. a poč. 19. století – domy na návsi a objekty podél ulice směrem na Kryry.

Zdroj: www.vroutek.net

 

◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK